Klíč ke spokojenosti ve vztazích

Kolikrát jsme se ocitli v konfliktu jen proto, že jsme si byli přesvědčení, že víme, co si ten druhý myslí, cítí nebo potřebuje? Domněnky jsou jako tichý sabotér porozumění – často vyplňují mezery ve vnímání tím, co si myslíme, že víme. Problém je, že realita bývá jiná. V mezilidských vztazích jsou nedorozumění častým zdrojem napětí. Jeden očekává podporu, druhý svobodu. Jeden mlčí, protože se stydí, druhý to chápe jako nezájem. Místo aby si lidé řekli, co skutečně potřebují nebo cítí, čekají, že to ten druhý pozná sám. Jenže bez sdílení nemůže být skutečné porozumění.

Klíčem je otevřená a trpělivá komunikace – naslouchání bez přerušování, ověřování si, zda správně chápeme, co nám druhý říká, a odvaha mluvit o vlastních pocitech a potřebách. Méně domněnek, více otázek. Méně interpretací, více naslouchání. Tak se buduje vzájemné porozumění – krok za krokem.

Vaši terapeuti Martina a Zdeněk

květen 2025

Proč potřebuji být nejlepší?

Někteří lidé se snaží být lepší než ostatní ne ze sobeckého chtění zvítězit nad ostatními nebo druhé porazit, ale protože v sobě nesou hluboký pocit nejistoty nebo nedostatečnosti. Touha převyšovat ostatní se stává prostředkem, jak si vnitřně dokázat, že mají hodnotu – že jsou "dost dobří". V takovém vnitřním nastavení se srovnávání s druhými nestává jen nástrojem orientace ve světě, ale až nutkavou potřebou. Každý úspěch, pochvala, ocenění či zviditelnění pak slouží jako dočasná náplast na vnitřní pochyby, které mívají často kořeny již v dětství, kdy rodiče přijímaly dítě, pouze pokud naplňovalo jejich očekávání. Tento vzorec se přenáší do dospělého života, kde výkon nahrazuje vnitřní stabilitu. Člověk se pak nehoní za úspěchem proto, že by ho to skutečně těšilo, ale proto, aby si potvrzoval svou hodnotu.

Vaši terapeuti Martina a Zdeněk

květen 2025

Slunce jako lék na bolavou duši

Na jaře mnozí lidé pociťuji, že se jim zlepšila nálada. Někdo si to vysvětluje tím, že má raději teplo, jiný zase, že má rád, když jsou dny delší. To, že slunce prokazatelně přispívá našemu duševnímu zdraví je však již ověřeno i vědecky. Sluneční UVB paprsky stimulují v kůži tvorbu vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D je spojována se zvýšeným rizikem depresí, úzkostí i kognitivního úpadku. Vitamín D ovlivňuje činnost mozkových neurotransmiterů, zejména serotoninu. Sluneční světlo zároveň přímo stimuluje produkci serotoninu v mozku, což je neurotransmiter zodpovědný za dobrou náladu, soustředění a emoční stabilitu. Není to tedy jen náhoda či naše zdání, že nám bývá v létě lépe. Naše tělo, stejně jako příroda, reaguje na změnu roční doby. Více světla znamená více energie, lepší spánek, silnější nervový systém. Ale nejen biologie v tom hraje roli. Světlo je i symbol – života, naděje, pokračování. Možná si toho nevšimneme hned. Ale jedno ráno se probudíme a zjistíme, že se nám vstává o něco snáz. Že je nám lehčeji na duši. A možná, že v nás to světlo zůstane i tehdy, až se dny zase začnou krátit – pokud si ho budeme umět připomínat.

Vaši terapeuti Martina a Zdeněk

květen 2025

10. setkání Skupiny24

Včerejškem (8.4.) máme za sebou 10. setkání naší skupiny. Mnoho setkání nás ještě čeká, už teď ale členové skupiny u sebe vnímají velký posun v jejich životech, někteří se odhodlali ke změnám, některým se lepší jejich zdravotní stav, psychické rozpoložení, někdy je to ale náročnější a zatím sbírají odvahu, odhodlání; ale na vše máme ještě dost času, je před námi ještě dlouhá cesta, cesta k úzdravě, cesta, kde mi bude líp.

Velmi si vážím toho, naše skupina má ohromnou sílu, náboj, dynamiku.

PS Pokud by někdo uvažoval o připojení se k naší skupině, je to ještě možné. Koukněte případně na náš web a napište si o informace a domluvíme se, zda je naše skupina pro Vás vhodná.

Krásné jarní dny
Vaši terapeuti
Zdeněk a Martina

Setkávání naší Skupiny24 

je již v plném proudu a skupina má skvělou dynamiku. 

Vydali jsme se na společnou plavbu a uvidíme, kudy budeme plout a kam doplujeme.

A pokud by někoho mrzelo, že není součástí této skupiny, tak pro něj/pro ni máme skvělou zprávu: uvažujeme o otevření další skupiny, a to buď od května anebo od září 2025.

Tak pokud byste někdo chtěl/a, napište nám na mail terapeuti2024@gmail.com

Zdeněk a Martina

Budou Vánoce, tak musíme…

Mnoho lidí má představu, že pro klidné prožití Vánoc, musí mít perfektně naklizeno, nazdobeno, napečeno a navařeno. Všechny tyto činnosti jsou spojeny s velkým nárokem finančním, časovým a energetickým.

Je dobré si uvědomit, proč to, co děláme, děláme. Udělá úklid a vánoční výzdoba radost nám samým? Ocení to naši nejbližší? Jestli ano, je dobré do úklidu a výzdoby zapojit i ostatní členy rodiny. Možným motivem, je také ukázat případným vánočním návštěvám, jak perfektní jsme, nebo se bojíme, co by si o nás pomyslely, pokud by vše nebylo perfektní. Možná potřebujeme získat ocenění, kterého se nám nedostává. Stejné motivy mohou být skryty i v přípravě vánočních dobrot. Opravdu chcete péct tolik cukroví, kolik pečete? Vařit tolik kolik vaříte, nebylo by lepší více rozjímat, odpočinout si, pustit si klidnou vánoční hudbu či pohádku? Zkuste se před náročnými vánočními přípravami zamyslet, co opravdu chcete a proč. S prozkoumáním hlubších motivů Vám může pomoci psychoterapie individuální či skupinová.

Přeji Vám klidné prožití adventu Vaše terapeutka Martina

Minulost lze měnit….

Toto tvrzení se může zdát poněkud paradoxní. Terapeuti však opakovaně zažívají, že minulost není statická. Probírání se minulostí mění to, co si každý z nás z minulosti pamatuje. Proces porozumění a naše aktuální naladění pak přispívá ke korekci našich vzpomínek. Sebepoznání pak postupně vede k pochopení a přijetí naší minulosti, jako naší součásti, ze které můžeme růst, nalézt zde pochopení a konečně i odpuštění sobě či lidem, kteří nám v minulosti ublížili. 

Vaše terapeutka Martina

Skupinová zkušenost 

vs. moderní technologie

Na včerejším skupinovém setkání jsme se dotkli zkušenosti s využíváním moderních technologií. Zejména mobilních telefonů. Ukázalo se, že všichni nějakým způsobem vnímají, že je velmi snadné nechat se pohltit možnostmi, které nám virtuální realita nabízí. Zároveň si uvědomují, že tato skutečnost vede odpojování se od okolí a k ochuzování skutečných lidských vztahů. "Důvěrnost ve skupině můžeme vnímat jako protiváhu technologicky řízené kultury, která mnoha způsoby – sociálně, profesionálně, demograficky a esteticky – neúprosně odlidšťuje vztahy." I. D. Yalom. Opravdově prožitá zkušenost v rámci terapeutické skupiny, vede k objevování bohatého vnitřního světa. Tento proces sebepoznání může postupně vést k větší spokojenosti, aniž bychom museli měnit cokoli z vnějšku.

Vaše terapeutka Martina 

Bojím se do skupiny, protože o sobě budu muset mluvit…

Občas se setkávám s obavou, že ve skupině budou členové nuceni hovořit o událostech, které májí například již zpracované terapeuticky, či by na ně rádi zapomněli. Účelem skupiny ale není "tahat z členů tajemství". Skupina na své členy netlačí, každý má svobodnou volbu, co a kdy se skupinou sdílí. Důvěra k ostatním členům ve skupině postupně narůstá a její členové získávají odvahu sdílet i zkušenosti, které často neví ani jejich nejbližší okolí. Účelem těchto sdílení se skupinou je podívat se na ty věci nově; s veškerým respektem a zejména z pohledu současnosti, tedy tzv. "TADY a TEĎ".

Vaše terapeutka Martina

Co je to ta skupinová terapie?

Občas se potkám s někým, kdo o skupinové terapii neví vůbec nic. Docela dobře se mi osvědčilo, vysvětlit to těmto lidem na jednom negativním příkladu, který určitě také znáte z filmu Miloše Formana "Přelet nad kukaččím hnízdem". Možná si vybavíte scény se skupinou mužů hospitalizovaných v psychiatrické léčebně, které předsedá vrchní sestra. Když se na skupině hlavní hrdina McMurphy (Jack Nicolson) projevuje spontánně, je vrchní sestrou rázně umlčen. Ostatní jsou z toho hodně vystrašeni. Toto ztvárnění skupiny je ale úplně v protikladu s tím, jak by měla skupina správně fungovat. 

Ve skupině podporujeme svobodnou vůli každého člena. Podporujeme otevřenost a upřímnost a zároveň netolerujeme agresi, manipulaci a netoleranci. Všichni členové jsou si rovni a cílem je pracovat na vlastním seberozvoji, ke kterému lze dojít i díky skupině. Členové skupiny zároveň prací na sobě pomáhají k růstu i ostatním jejím členům.

Vaši terapeuti Martina a Zdeněk

Jsem tady...

Jsem tady, protože sám před sebou neuniknu. Dokud se nesetkám se sebou samým v očích a srdcích mých bližních, jsem na útěku. Dokud nedovolím, aby moji bližní měli účast na mém neinternějším dění, nenajdu žádné bezpečí. Dokud se bojím, že mě prohlédnou, nedokážu poznat sebe ani druhé, zůstanu sám. Kde můžu nakonec najít zrcadlo, když ne ve svém bližním? Tady ve skupině si teprve můžu ujasnit, kdo jsem, a nevidím se jako obr z mých snů nebo trpaslík z mých obav, ale jako člověk, který jako část jednoho celku přispěje k jeho dobru. V takové půdě můžu zakořenit a růst. Už ne sám, jako ve smrti, ale živý člověk mezi lidmi. R.Beauvais/1964